Drazí kolouškové !
Myslím, že nastal čas, abych se vám představila. A abych
nějak osvětlila, proč spatřil světlo světa tenhle blog. Tak nejdřív, aby mezi
náma bylo od počátku úúúúplně jasno. Sedmilhářku jsem založila před dvěma lety
s potřebou někam vyventilovat svoje pocity a monitoring okolního světa,
střídavě na ní napsala pár příspěvků a pak je zase smazala, jelikož jsem něco
jako Kafka wannabe. Proto jsem se sama se sebou domluvila, že začneme od Novýho
roku a mám to jako předsevzetí (jediný, protože kdo ještě věří na nějaký
floskule typu budu cvičit, jíst míň sladkýho, přestanu kouřit atd
…?).
Můj život už prostě musí ven, někam na ehm... papír, jinak by mi
z toho asi jeblo.
Promiňte mi můj občasnej hovorovej slang, ale jelikož se
jinak běžně musím vyjadřovati dosti spisovně a protože jsem taky pravá pražská
ku*va (nebrat doslova) křtěná špinavou Vltavou, nelze to jinak…
A teď něco hezky o mně. Je mi nějak mezi sladkou dvacítkou a
krizovou pětadvacítkou. Po degradování slova bláznivý/ blázen, kterým se
vzájemně častujou snad všechny třináctky na Facebooku a projevujou si tím
zvrhlé sympatie, jsem došla k poznání, že všichni okolo jsou teda blázínci
a já jsem normální. Mám psa pouštícího chlupy 24 hodin denně a matku, která zatím nedospěla a pomalu se začínám
smiřovat s tím, že tenhle stav u ní ani nenastane. Mám plno kamarádů, pár
nešťastnejch lásek, zneuznanýho bejvalýho, pošahanou tetu a pak nějaký vlastní
ideály, který postupně odumíraj a mizej v Jeskyni dospělosti. Mám hodně věcí ráda a ještě víc jich nesnáším. Snažím se učit z vlastních chyb. Ráda se směju (sobě i ostatním). Dělá mi problém věci dotahovat do konce. Jsem narozená v ohnivém znamení, takže trpím na syndromy vyhoření. A právě jsem si začala připadat jako na sezení anonymních alkoholiků.
Jo a koloušek je moje oblíbené oslovení, nemá to nic
společnýho s tím, že bych snad byla na mladý ucha nebo že bych hromadně
nasazovala pánům parůžky...
Ještě budeme mít dost času se vzájemně poznat, takže zatím
se mějte !
S.
Žádné komentáře:
Okomentovat